|
|
Brněnský dialekt "hantec" optikou genderové lingvistiky
Šebela, Michal ; Valdrová, Jana (vedoucí práce) ; Krčmová, Marie (oponent)
Tématem diplomové práce je genderová analýza specifického dialektu "hantec" používaného v druhém největším městě České republiky - Brně. Cílem práce je z pohledu genderové lingvistiky hledat rozdíly mezi zobrazováním a vnímáním žen/ženského a mužů/mužského v "hantecu". Na příkladu lokálního dialektu ukážu působení obecných genderových diskursů. Analýzou slovníku "hantecu" a literárních útvarů psaných v "hantecu" chci ukázat, do jaké míry se při tvorbě této specifické brněnské mluvy projevily principy genderové jazykové nerovnosti. Zaměřím se na projevy jazykového sexismu a reprodukci genderových stereotypů v "hantecu". V práci zachytím i historický vývoj "hantecu" a vyzkoumám, v jaké míře se principy genderové jazykové nerovnosti projevovaly v různých fázích jeho vývoje. Jako výzkumnou metodu použiju kvantitativní obsahovou analýzu slovníků a literárních textů v "hantecu".
|
|
|
Jazykový sexismus v současné španělštině
Hofmanová, Sabina ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
(česky) Jak napovídá samotný název, předmětem předkládané diplomové práce je jazykový sexismus v současné španělštině. Teoretická část nabízí kritický pohled na fenomén tzv. sexismu v jazyce a vymezuje pojmy jako jazykový sexismus, androcentrismus či zneviditelňování žen v jazyce. Poskytuje rovněž stručný nástin vývoje genderové lingvistiky s důrazem na španělsky mluvící země a nabízí přehled významných prací na dané téma. Práce se dále zabývá kontrastem mezi sexismem jazykovým a sexismem společenským a otázkou, zda jazyk může být sexistický, či zda se sexismu dopouštějí pouze mluvčí tím, jak jazyk užívají. Zvláštní pozornost je pak věnována problematice rodu v jazyce a jevům, které bývají v jazyce označovány jako sexistické, zejména generickému maskulinu. Praktická část práce je věnována především otázkám lexikálním: označování žen v profesích, které byly donedávna vyhrazeny mužům a úslovím a ustáleným slovním spojením, která mohou být ukázkami sexistického užívání jazyka, případně odrazem společenského sexismu v jazyce. Analyzována je i asymetrie ve zdvořilostním oslovování žen a mužů, nesprávné páry, zdánlivé duály a chybějící lexikální jednotky i nadávky a vulgarismy, které lze považovat za "sexistické". V případech, kdy je to relevantní, jsou závěry podpořeny statistickými údaji z jazykového...
|
|
|
Brněnský dialekt "hantec" optikou genderové lingvistiky
Šebela, Michal ; Valdrová, Jana (vedoucí práce) ; Krčmová, Marie (oponent)
Tématem diplomové práce je genderová analýza specifického dialektu "hantec" používaného v druhém největším městě České republiky - Brně. Cílem práce je z pohledu genderové lingvistiky hledat rozdíly mezi zobrazováním a vnímáním žen/ženského a mužů/mužského v "hantecu". Na příkladu lokálního dialektu ukážu působení obecných genderových diskursů. Analýzou slovníku "hantecu" a literárních útvarů psaných v "hantecu" chci ukázat, do jaké míry se při tvorbě této specifické brněnské mluvy projevily principy genderové jazykové nerovnosti. Zaměřím se na projevy jazykového sexismu a reprodukci genderových stereotypů v "hantecu". V práci zachytím i historický vývoj "hantecu" a vyzkoumám, v jaké míře se principy genderové jazykové nerovnosti projevovaly v různých fázích jeho vývoje. Jako výzkumnou metodu použiju kvantitativní obsahovou analýzu slovníků a literárních textů v "hantecu".
|
|
|
Rod mužský a ženský v italštině: nejen gramatická kategorie
Luhanová, Eliška ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent)
Klíčová slova: gramatický rod, substantiva, jazykový sexismus, společnost, lingvistika Tato práce se zabývá fenoménem činitelských jmen označujících profese, povolání či tituly v italštině. Právě u takto omezené skupiny substantiv vyniká nerovnováha mezi příslušnými maskuliny a femininy. Výchozím bodem se pro tuto práci stalo významné dílo Almy Sabatini z roku 1986 Raccomandazioni per un uso non sessista della lingua italiana, doporučení pro tolerantnější vyjadřování, které v Itálii dokázalo celou problematiku uvést do veřejného povědomí a poukázat na její dopad na společnost. Praktický přínos práce spočívá v analýze vzájemně konkurenčních forem, které nevyhovují jazykovým normám, či společenským konvencím. Tyto formy budou zkoumány pěti italskými výkladovými slovníky (vydanými mezi lety 1998-2007) a korpusem italštiny La Repubblica. Výsledky se pokusí zmapovat dnešní situaci a konfrontovat ji se zmíněnými doporučeními z 90. let. Jelikož problematika sahá za hranice lingvistiky, je zde věnován značný prostor aspektům společensko-kulturním a psychologickým, které celou situaci řídí. Mezi nimi jsou uvedeny příbuzné disciplíny lingvistiky, politika, mass-média a škola. Tato práce nepředkládá jasné závěry, ale snaží se na celý fenomén pohlédnout z různých perspektiv, a nabídnout případná řešení k...
|
host ::
RSS.